Černá sanitka a jiné děsivé příběhy

Ukázka z textu

Zhulenci a policajti

Kámoš mi někdy v polovině 90. let vyprávěl, že jeho kamarád jel v létě se svým známým, kterej měl džípa, z Holandska, kde byli nakupovat trávu. Plný auto hulení šťastně převezli přes všechny hranice, na prvním odpočívadle v Čechách slavnostně odpálili jointa na oslavu a zamířili domů. Jedou, a vtom je stavěj policajti. Voni vyklepaný, že maj plný auto hulení, ale policajti prej jenom, že se jim rozbilo auto a jestli by je nevzali do vleku do nejbližšího města. Tak oni že jo, zapřáhli policejní škodovku na lano a rozjeli se. Na oslavu toho, že policajti nenašli hulení v autě, odpálili za jízdy dalších pár jointů. Tak jedou, když se najednou jeden z nich podíval do zrcátka a povídá: „Ty vole, za náma jedou policajti!“ Tak je vyhuleně sledovali, a fakt, policejní auto pořád za nima, hrozně blízko a dlouho. „Zatoč na ňákou okresku!“ Zatočili s džípem na okresku, ale policajti pořád za nima. Tohle udělali asi třikrát, až byli z toho policejního auta tak vyděšen ý, že jeden z nich navrhnul: „Zaboč tady na lesní cestu!“ Tak vjeli dolesa, no a policajti to už samozřejmě přestali stíhat, tak na ně zablikali majáčkem. To týpky ještě víc vyděsilo, tak přidali, policajti spustili majáček i houkačku naplno, týpci znovu přidali a radši zahnuli do lesa. Jeli tím džípem jak blázni, policejní škodovka za nima na laně poskakovala... Nakonec, když zahli někam do pole, tak se lano konečně urvalo a zůstalo s totálně vyhopsanejma policajtama uprostřed oraniště...